Technická stránka saní
- První závodní saně byly vyrobeny na začátku 19. století v Norsku. Vypadali, asi jako dnešní dětské sáňky a závodníci na nich zásadně seděli. Od té doby se neustále vyvíjejí a stále budou. Vzhledem k tomu, že jsou na ně kladeny stále větší požadavky. Požadavky se mění podle norem. Jako normu můžeme brát: bezpečnost, ovladatelnost, technický stav, atd. Sáňky, které budu popisovat, patří do skupiny závodních jednosedadlových saní pro uměle chlazené dráhy.
- Dnešní sáňkař má jízdní polohu v leže, a proto jsou k tomu nynější sáňky přizpůsobeny. Pokud se na nich neleží, ztrácí aerodynamiku a ovladatelnost. Řídí se pomocí pohybů těla. Saně musí mít závodník vždy pod kontrolou jinak se stává tento sport velmi nebezpečným!
- Saně se skládají ze dvou hlavních částí a to: ohnutin a pekáče (vana). Tyto části se dají dále rozložit na více funkčních složek. Tyto složky nyní vyjmenuji a pokusím se popsat.
- Ohnutiny se skládají z:
Kování (skluznic)což jsou hlavní kontaktní plochy s ledem. Jsou složené z dvou častí tvrdší a měkčí slitiny oceli. Profil kování se mění podle dráhy pro kterou je momentálně určeno.Ohnutin ,jejich hlavní funkcí je řízení. Vyrábí se buď dřevěné, nebo z umělých materiálů. Je na nich připevněno kování pomocí šroubů.Ohnutiny jsou spojeny s pekáčem pomocí kozlíků, které jsi můžete představit jako ocelové lichoběžníky bez delší základny. Kozlík je přední a zadní. K přednímu se přidělávají držáky a zadní se pomocí hasičských hadic přidělává k hlavní vaně.
- Pekáč je složen z:
Hlavní vany, která je přimontována na kozlík. Velikost vany se dělá na postavu závodníka.Vana se vyrábí ze skelných vláken(laminátu)nebo kevlaru.Držáků kterých se jezdec drží.Držáky také pomáhají při řízení.Jsou zhotoveny z oceli a přidělány k přednímu kozliku.V pekáči můžeme najít také karimatku která je zde ovšem pouze za účelem pohodlí pro závodníka.
