Dobrý den,
nejdříve bych Vám chtěl poděkovat, že se vůbec zajímáte o sáňkařský sport a jeho dění. Moc příznivců tohoto sportu není. Ohledně MS v Cesane, každá věc má dva úhly pohledu. Na podzim jsme byli trénovat na této dráze, která je velmi rychlá a i zkušení závodníci zde dělají chyby. Na podzim byla dráha zhruba o vteřinu pomalejší. Když jsem přijeli na MS byla dráha velmi dobře připravena, a led tvrdší a rychlejší. První trénink jsme jeli 2 systematické a 1 z normálního startu. Celá jízda byla velmi rozhozená a nesynchronizovaná, s velkými problémy jsme se dostali do cíle. Následující den jsme přišli na trénink a přímo před námi zle spadla lotyšská dvojka v 18 zatáčce. Podobný problém se stal nám, ale dopadli jsme o něco lépe na zdraví. Já jsem měl „jenom“ sedřenou ruku a nemohl jsem ohýbat malíček levé ruky, pro chycení sáňkaře, dle mého názoru docela podstatné. Saně na tom byli poněkud hůře. Popraskaný laminát na pekáči, zadní uložení kozliku vytrhnuté, kozliky změnily své úhly do rovnější vyosené polohy, a futra v ohnutinách byli „šišaté“. Přiznávám, že se saně možná dali dát do provizorního stavu. Pokud ale jedu v ledovém koritě 125km/h musím mít důvěru v to, na čem jedu a mít vědomí, že je vše v pořádku. Přiznávám, ale že nám dráha nesedla. A psychika zde měla svou velkou roli. Nevím zda Vás mé vyjádření uspokojí a udělá Vám i jiný pohled na věc.